Ozelenění střech je jedním ze způsobů, jak zkvalitnit životní podmínky lidí, rostlin i živočichů ve městech – jak přiblížit lidem přírodu a učinit rozvoj měst udržitelným. V dnešním článku se dozvíme krok za krokem, jak postupovat při plánování a realizaci střešní zahrady.
První krok, zjištění nosnosti
Než vůbec začneme uvažovat o vybudování střešní zahrady, v první řadě se musíme ujistit, zda je její konstrukce vůbec reálná. Zásadním krokem bude zjištění statiky / nosnosti objektu a sklonu střechy. Ideální situace nastává při projektování nového domu, kdy lze střešní plášť dimenzovat dle požadované formy ozelenění a odhadovaného zatížení. Při plánovaném ozelenění starších budov může být právě nosnost objektu limitujícím faktorem. Zvážit musíme hmotnost všech souvrství a vegetace v plně nasyceném stavu, bodové zatížení jednotlivých prvků (osvětlení, nádoby atd.) i provozní zatížení (vstup osob, údržba atd.) včetně zatížení sněhem.
Druhý krok, analýza sklonitosti
Sklon střechy by se měl ideálně pohybovat okolo 3 až 5°. U strmé střechy (sklon do 45°, ale i více) je vhodnější zvolit extenzivnější formu vegetace, musíme také počítat s technickým zajištěním substrátu proti sesuvu. U ploché střechy můžeme uvažovat i o intenzivním ozelenění, funkčnost bezspádové střechy potom zajistíme pomocí správně řešené drenážní vrstvy a akumulačních prahů. Kromě sklonu je důležité zvážit i expozici střechy a působení přírodních vlivů jako slunce, vítr, teploty apod.
Obr. 2 a 3 Extenzivní střešní zahradu lze vybudovat i u velmi strmé střechy. Zdroj: www.zelenastrecharoku.cz
Třetí krok, analýza převažující funkce, polohy a přístupnosti
Analýza předchozích faktorů nám často již napoví, jakým způsobem jsme limitováni při volbě formy střešní zahrady. V případě, že nejsou naše možnosti omezeny a stále se rozhodujeme, např. při plánování nového bydlení, následuje několik důležitých otázek.
- Bude zelená střecha sloužit „pouze“ na pohled nebo je důležitá i jiná její funkce – pobytová, reprezentativní, produkční či ekologická?
Obr. 1 Výhled na město či do krajiny dodává všem aktivitám nový rozměr, ať už jde o posezení u kávy či lekce jógy. Gallow Green NYC Rooftop Bar. Zdroj: www.loving-newyork.com
Obr. 4 Zelená střecha může být zároveň i funkční komunitní zahradou. Zdroj: https://www.ryerson.ca/cue/news-events/blog/2016/06/green-roofs-keep-cities-cool/
- Jaké jsou naše požadavky na styl a formu vegetace? Líbí se nám divočejší nebo udržované a přehledné zahrady?
Obr. 5 a 6 Divoké střešní zahrady od Bere architects (Newington Green in the London Borough of Islington). Zdroj: https://www.bere.co.uk/architecture/the-muse
- Kolik peněz jsme ochotni vložit do založení střešní zahrady? Budeme vyhledávat i nějakou doplňkovou formu financování (informace o dotacích na zelené střechy a podmínkách k jejich získání lze najít v minulém článku)?
- Kolik peněz a času jsme ochotni věnovat údržbě?
- Bude střešní zahrada soukromá, přístupná jen rodině / zaměstnancům / klientům, nebo veřejná (otázka bezpečnosti)?
- Jaké další prvky v zahradě vyžaduji (osvětlení, mobiliář, pergola, vyvýšené záhony na zeleninu apod.)?
- Existují ještě nějaké další limity (např. umístění domu v památkové rezervaci historického centra)? Jakou formu střešní zahrady mám zvolit, aby byla v souladu s rázem okolní krajiny?
Obr. 7 Stanislav Fiala, architekt budovy Drn v Praze na Národní, si zelenou střechu prosadil i navzdory umístění v památkové rezervaci historického centra Prahy. Zdroj: http://www.zelenastrecharoku.cz
Pro návrh kompozice intenzivní střešní zahrady je důležitá je i analýza pohledových bariér a potenciálních výhledů. Taková káva či jóga na střeše s výhledem na město či krajinu může být zajímavým zpestřením, ať už ve vlastním bydlení či komerčním objektu. Zelená střecha nám tak může signifikantně pomoci k odlišení se od konkurence a potenciálně i k vyšším ziskům.
Čtvrtý krok, volba typu střešní zahrady
Následuje volba formy ozelenění. Střešní zahrady dělíme (podle intenzity údržby, výšky souvrství, typu zvolené vegetace a předpokládané zátěže) do následujících kategorií1:
1) Extenzivní střešní zahrady
Extenzivní střešní zahrady jsou ideálním řešením pro stavby, které jsou omezeny svou statikou a nosností. Jsou skvělou volbou pro strmé (i ploché) střechy, které jsou špatně přístupné / nejsou pochozí. Významně zvyšují jejich estetické působení a ekologickou funkci. Velký vliv (ač není tak velký, jako u intenzivnějších forem) mají na zadržování srážkové vody, čímž zpomalují odtok do kanalizace. Už při mocnosti substrátu 6 až 10 cm mohou absorbovat až 50 % spadené dešťové vody. Výrazně tak snižují riziko bleskových povodní. Celkově zlepšují mikroklima a podporují druhovou rozmanitost, biodiverzitu rostlinných i živočišných druhů. Částečně nám mohou pomoci i se snížením nákladů na vytápění a klimatizaci.
Jedná se o střešní zahrady nenáročné na založení, péči i finance. Volí se rostliny, které nevyžadují velkou vrstvu substrátu a dobře snáší extrémní podmínky jako teplo, sucho, mráz a vítr. Nejčastěji se používají mechy, rozchodníky a jiné sukulenty, případně i byliny a traviny. Postačí 6-15 cm substrátu, vhodně zvolené sukulenty snesou i méně. Hmotnost zelené střechy je okolo 80 až 200 kg/m2. Zásobování vodou i živinami je ponecháno na přírodě. Nevyžadují tedy instalaci závlahového systému a jejich údržba je minimální. Zahrnuje pouze 1-2 kontroly ročně, odplevelení a příp. přihnojení. Extenzivní střecha je po založení víceméně ponechána „vlastnímu životu“.
Obr. 8 Extenzivní zelená střecha plážového domečku na Weißer Sandstrand, Markkleeberger See, Leipzig. Foto: Kristýna Cmíralová
2) Polointenzivní střešní zahrady
Jedná se o střešní zahrady, které již vyžadují vyšší náklady na založení i údržbu. Jsou použity takové rostliny, které jsou náročnější na skladbu souvrství a zásobování vodou (vyšší trávy, byliny a trvalky, nižší dřeviny), v sušším období roku vyžadují závlahu. Mocnost souvrství je 15-35 cm, hmotnost 200 až 400 kg/m2. Čím vyšší mocnost substrátu a vyšší formy vegetace, tím vyšší má zelená střecha účinky na zadržení vody, celkové zlepšení mikroklimatu a izolace střechy, tzn. ještě nižší náklady na vytápění a klimatizaci. Pro podporu těchto funkcí jsou samozřejmě ideální intenzivní zahrady.
3) Intenzivní střešní zahrady
Jedná se o střešní zahrady intenzivně udržované, s vysokými náklady na založení i péči. Svým vzhledem a funkcí se již blíží klasické zahradě. Mohou sloužit k relaxaci a pobytu, příp. i jako produkční prostor pro pěstování vlastní zeleniny a bylinek. Součástí mohou být i terénní modelace, chodníčky, zídky, pergoly s posezením apod. Použité rostliny mají vysoké nároky na skladbu souvrství a pravidelné zásobování vodou a živinami. Osazení rostlinami podléhá architektonickému záměru. Šířka souvrství bývá nad 30 cm, hmotnost 400 až 1300 kg/m2. Vegetaci tvoří stromy, keře, trvalky, traviny či trávníkové plochy, cibulnaté a hlíznaté rostliny či letničky.
Obr. 9 Zdroj: Pinterest
Pátý krok, volba správného ateliéru a realizační firmy
V každém případě vám doporučujeme oslovení prověřeného ateliéru a realizační firmy, které mají se zelenými střechami zkušenosti. Jako vodítko nám mohou posloužit např. výsledky každoroční soutěže Zelená střecha roku.
Autor článku: Ing. Kristýna Cmíralová
Zdroj:
1 https://www.krytiny-strechy.cz/technicke_info-k-navrhovani-strech/zelene-strechy/9774-zelene-strechy-nadeje-pro-budoucnost-druhy-a-typy-zelenych-strech-a.html#.W1rtBdIzaUk
https://www.zelenestrechy.info/
