Rostoucí urbanizace je jedním z nejaktuálnějších témat současnosti. Problematický je zejména nárůst zpevněných ploch a odvod dešťové vody do kanalizace. Ta je dosud vnímaná jako „voda odpadní“, kterou je nutné z území co nejrychleji odvést. Dochází tak ke změně odtokových poměrů v území a narušení malého vodního cyklu. Výrazně vzrůstá teplota městských aglomerací a snižuje se hladina podzemní vody – města jsou tak více náchylná na vlny veder a sucha. Na druhou stranu, v důsledku klimatické změny, přibývá i lokálních záplav a povodní.
Urbanizace sama o sobě nemusí být nutně negativním jevem. Je však zapotřebí uplatňovat integrovaný a koordinovaný přístup, a plánovat města komplexně, v souladu s pravidly udržitelného rozvoje. Cílem by mělo být vytváření kompaktních měst, tzv. smart cities, která budou zvyšovat podíl zeleně na úkor zpevněných ploch – budou koncepčně pracovat se zelení za současného hospodárného nakládání s dešťovou vodou a využití nejmodernějších technologií.
Obr. 1 Pilotní projekt švédského města Malmö klade důraz na trvalou udržitelnost. Cílem města je úplná energetická soběstačnost do roku 2020. Ve čtvrti Vaestra hamnen je kladen důraz na eliminaci úniku dešťové vody do kanalizace skrze systém střešních a dešťových zahrad. Teplota zpevněných povrchů a zelené střechy se může lišit až o několik desítek stupňů. Foto: Martin Vysoký
Jak ale „ozeleňovat města“, když vytvářet nový prostor pro zeleň v již urbanizovaném prostředí je v dnešní době tak složité? Potenciál bychom mohli hledat právě v ozeleňování střech. Mají obrovské množství benefitů – od ekonomických a ekologických až po sociální. A mimo jiné, díky úsporám energií na vytápění či klimatizaci nám mohou i značně ušetřit. Ve státech západní Evropy či v Kanadě je proto zakládání zelených střech systematicky podporováno. Dobrou inspirací mohou být města jako Kodaň, Linz či Basilej. U mnohých již lze pozorovat reálný dopad opatření.
Obr.2 Vize Londýn. Cílem starosty Londýna je ozelenit do roku 2050 více než polovinu plochy města. 1 K tomu má napomoci fond založený v létě loňského roku. Již v roce 2008 vydala kancelář starosty Londýna doporučení městským částem ozelenit alespoň 70 % plochy střechy a 25 % střechy zpřístupnit obyvatelům nebo pracovníkům. Foto: www.london.gov.uk 2
Obr. 3 Paříž by se chtěla stát zelenou metropolí budoucnosti. Zákon o zelených střechách, který vyšel v platnost v roce 2015 stanovil, že na veškerých komerčních objektech musí být zřízeny zelené střechy či fotovoltaické elektrárny. Ne vždy jde ale vše podle plánu. Nebyla vymezena jejich minimální rozloha a většina firem si s tím poradila po svém. Na fotografii je k vidění zelená oáza Hermès Secret Garden. Foto: www.messynessychic.com
Schopnost zadržet vodu a ochlazovat okolí
Jednou z nejdůležitějších funkcí zelených střech je jejich schopnost absorbovat vodu a díky evapotranspiraci, odparu vodní páry skrze listy rostlin, ochlazovat a zvlhčovat jejich bezprostřední okolí. V horkých letních dnech může rozdíl v teplotě klasických a zelených střech vyšplhat až na 50 °C 3. Díky zachycení dešťové vody zároveň dochází k odlehčení kanalizačního řádu – u intenzivních střešních zahrad (s mocností souvrství nad 25 cm, v letním období) to může být až 80 %4. Zelené střechy tak pomáhají předcházet riziku „bleskových povodní“ a často bývají zaváděny jako jedno z adaptačních opatření na změnu klimatu.
Obr. 3 Singapur je malý ostrov, který je maximálně zastavěn. Přesto je označován za zahradní město, nejzelenější město Asie, charakteristické svými střešními a vertikálními zahradami. Ještě v roce 1965 bylo město zaplněné slumy. Dnes patří mezi tzv. „smart cities“, chytrá města, využívající nejmodernější technologie. Dvě třetiny povrchu Singapuru zadržují vodu do 17 rezervoárů, které jsou schopné zajistit 30 % z celkové spotřeby vody 8. Foto: Kristýna Cmíralová
Hmyzí armagedon
V posledních týdnech se hemží internet články o výrazném úbytku hmyzu 5. Následkem může být kolaps celého systému. Právě střešní zahrady napomáhají ke zvýšení biodiverzity ve městech. Jsou plné motýlů, včel a jiných druhů6. Krom toho mají velmi pozitivní psychologický účinek na člověka, zlepšují jeho soustředění a výkonnost. Mohou zobytnit jinak nevyužitelný prostor. A často se tak stávají prostorem pro rekreaci, místem pro setkávání a relaxaci.
Obr. 4 OC Nový Smíchov. Střešní zahrada sama o sobě je pozitivním prvkem pro zvýšení biodiverzity ve městě. Podpořit ji můžeme i instalací včelích úlů. Foto: Kateřina Stará
Obr. 5 Zelená střecha v Portu je zajímavým a inspirativním příkladem trvale udržitelného rozvoje. Na náměstí bylo současně vytvořeno komerční centrum a funkční zelený prostor. Toto řešení propojuje ekonomické, sociální, kulturní, environmentální i ekologické hodnoty v území. Foto: Natália Polesňáková
Zelená střecha jako úsporné opatření?
Zpevněné plochy a komunikace silně absorbují záření a zvyšují tak teplotu svého okolí, tmavá barva asfaltu účinek ještě prohlubuje. Na rozdíl od nich, rostliny mají schopnost sluneční záření upotřebit a přeměnit na jinou formu energie. Pomáhají tak snižovat účinky městských tepelných ostrovů, a bojovat se zdravotními problémy, které s nimi souvisí. Chrání budovy od teplotních extrémů, a zatímco v zimě udržují v budově potřebné teplo, v letních měsících přispívají k jejímu ochlazení. Konstrukce střechy také lépe odolává mechanickému poškození. např. větrem či krupobitím, a tím je zdvoj až ztrojnásobena její životnost7.
Dotace na střešní zahrady
Benefity zelených střech jsou jednoznačné. Podstatné je neustále zvyšovat povědomí o jejich výhodách. A podpořit jejich další výstavbu formou finančních příspěvků na národní či komunální úrovni. Na to myslí i české dotační programy. Možností je kombinovat zateplení domu s konstrukcí střešní zahrady. Díky programu Nová zelená úsporám můžeme spolu s dotací na zateplení získat až 500 Kč na m2 střešní zahrady. A nemusí jít nutně o intenzivní zahradu, náročnou na finance i údržbu. Dotace se týkají i extenzivních zahrad nad 8 cm šířky souvrství. Zajímá vás více informací? Podívejte se na www.novazelenausporam.cz.
Líbil se vám náš příspěvek? V příštím článku se dozvíte více o typech střešních zahrad a způsobu, jak postupovat při jejich zakládání.
Autor článku: Ing. Kristýna Cmíralová
Zdroj:
